Máte doma nějaké zvířátko anebo byste ho chtěli? Já si myslím, že každý člověk má v dnešní době alespoň nějaké malé zvíře. Samozřejmě jsou ale lidé, kteří nemají rádi zvířata nebo je nechtějí. A nemusí to být ihned z toho důvodu, že nemají rádi zvířata. Můžou to být taky takové důvody, které vůbec nikdo nemůže ovlivnit. Tak třeba například alergie anebo strach ze zvířat. Ano, i strach ze zvířat může být důvodem proč člověk nechce mít doma zvíře. A já se tomu nedivím. Já jsem totiž jednou zažila to, že mě pokousal pes. Když mě pokousal pes, tak mi bylo šest let.
A nevím proč, ale od té doby jsem se psů strašně bála. Můj strach vyprchal asi v mých patnácti letech. Jenomže ale celé to období, co bylo předtím, bylo docela složité a smutné. Protože všichni moji kamarádi a taky zbytek rodiny psa měli. A protože svá zvířata, a hlavně ty psy milují, tak je brali s sebou často ven. A pokud měl někdo krásné malé štěně, tak bylo takové divoké, hravé a já jsem se ho bála. Samozřejmě jsem věděla, že štěně mi neublíží.
Ale i tak moc strach ze psů byl silný, že jsem se bála ke štěněti přiblížit. Můj strach tedy vymizel tak, když jsem našla venku opuštěného pejska přivázaného ku kuželu venku a trvalo mi to docela dlouho, než jsem se toho psa dotkla. Pejsek byl opravdu malinkatý, takže to mohla být výhoda, že jsem na toho psa sáhla. A od té doby, tento pes zůstal u mě doma. Opravdu jsem ráda že tohoto pejska mám a už si nedokážu představit život, kdybych tohoto malého pejska neměla, protože jsme totiž opravdová dvojka a trávíme spolu všechen volný čas. S pejskem chodím velmi často ven a taky jsem ráda, že můj strach ze zvířat začal úplně vyprchávat a jsem ráda, že si rozumím i s ostatními psy. Dokonce se už nebojím ani velkých psů, které má můj bratr. Bratr má dva belgické ovčáky a musím říct, že to jsou zlatí psi.